„Kansas City, Kansas City, oooh“
(Les Humphries Singers)
O mém jediném vnitrostátním přeletu z celé cesty se zmíním jen
krátce. Kansas City sice neobsahoval, letěli jsme jen nad Kanadou, ale minuli
jsme ho asi o hodinu letu. A tak půl hodiny jižně od nás bylo v jednu chvíli
Butte v Montaně, tak jsem si s láskou vzpomněl na vyprávění Betty
MacDonaldové o jejím dětství J Píseň z úvodního citátu jsem si nicméně
optimisticky broukal stejně.
Ale popořádku. Vnitrostátní odlety jsou na vancouverském letišti v té
starší budově, což mimo jiné znamená, že vás letištní dráha doveze prakticky do
čtvrtého patra odletové haly. Tomu říkám luxus. Letiště samo je relativně malé,
ale půvabné, připomnělo mi v mnohém Auckland. Takhle nějak se to dělá,
když chcete nevelké, ale pohodlné letiště, kde se budou cestující cítit
příjemně. Na rozdíl od více tmavě laděného Aucklandu tady převažují bílá barva
a sklo. Svým způsobem a la vyfocené činžovní domy, ale zevnitř to nevypadá
zdaleka tak hrozně J Při vstupu od dráhy je tu taky totem, v takovém
zákoutí, vypadalo to hezky, ale držel jsem v různých rukou kufr, batůžek,
sako a kabát a nedostávalo se mi končetin na to vytáhnout z kapsy saka
mobil a udělat si fotku. Příště J
Provoz je tu hlavně vnitrostátní, ostatně Vancouver je přirozené
centrum celé západní části Kanady. Mezinárodní linky letící s námi obnášely
typické destinace jako Seattle a Los Angeles, Air China tuším odlétala do
Šanghaje a to bylo všechno. Mají tu nicméně úžasnou výstavku k letišti a
jeho spojům, včetně interaktivního terminálu, takže jsem s úžasem zjistil,
že jednou za čas se odsud létá přímým letem do asi šesti míst v Evropě,
včetně Curychu a Mnichova (Londýn jsem celkem čekal). Taky mě překvapila pýcha
mezinárodní přepravy Air Canada – udržují přímý spoj do Sydney. Vzhledem k mým
zkušenostem s AC, jeden z letů, které opravdu nemusím zažít J
To, že se budu muset sám odbavit, jsem víceméně čekal a taky jsem to
dostal J Polepování kufru čárovým kódem mi jde
čím dál tím líp J Na druhou stranu od nich bylo moc
hezké, že spoléhají na čest cestujících a v odbavovací hale jsou jen
veřejné váhy, kde se můžete předem podívat, jestli jste se vešli do limitu.
Aerolinky samotné už kufr nepřevažují. Můj měl 23,2 kg J
(Měl jsem v něm 600 g večeře do Montrealu, takže mám na nákup knih
v New Yorku přesně 400 g limit J )
Air Canada nezklamala a během pěti hodin letu dostali najíst jen ti, co
si to zaplatili; k mému údivu ovšem přeprava kufru byla tentokrát zdarma.
Zřejmě se za něj platí jen při mezinárodních letech. Bez dalších komentářů.
Jinak mají ale velmi příjemný kabinový personál. Protože jsem v nostalgii za Vancouverem nějak
zasklil nákup krekrů, už jsem zase letěl hladový J
Kapitán letadla se nám představil do mikrofonu jako Marc Graniére nebo
Mark Granier, nedalo se to úplně poznat, a stal se třetím kapitánem letadla v mém
životě, jehož si budu pamatovat. Letěli jsme A-320, z flotily aerolinkových
strojů opravdu malým a lehkým letadlem, a přesto už při startu měl zjevné potíže
udržet stroj v lajně, ranvej jsme křižovali cikcak tak s půlmetrovým rozkmitem.
Naštěstí jak jsme byli malí, tak jsme se dostali do vzduchu bez problémů. Ale když
jsem viděl mokrou ranvej a drobný déšť na J.P. Trudeau a přešel během
přistávacího manévru na důvěrně známé smýkání odstředivé síly o půl metru vlevo
a vpravo, jen jsem doufal, že tu mají širokou travnatou záchytnou plochu,
protože jemu ta ranvej bude malá. No, zvládl to, strefil se, nesjeli jsme,
happy end. Bát jsem se nebál, ale zážitek mám na dlouho J
Let samotný jinak pěkný (zřejmě
na autopilota J ) , viděl jsem asi všechno podstatné z
amerického kontinentu, s výjimkou Velkých jezer, nad kterými bylo
zataženo. Je to opravdu veliká země a nemyslím to jako frázi. Ne tak veliká jako Sibiř a Pacifik (nic není veliké jako Sibiř a Pacifik J), ale pořád obrovská. Prérie seshora jsou zajímavé, ale nic moc extra, ovšem Skalisté hory
jsou strhující. Je to úžasný pohled, kam z letadla dohlédnete, jen hory
pokryté sněhem a nehostinná rozeklaná skalnatá údolí mezi nimi. Bohužel nejsem
s to blíž identifikovat obrovskou zasněženou horu kousek letu od
Vancouveru (zřejmě Mt. Judge Howay, ale jistý si nejsem), ale zůstane pro mě asi
druhou nejkrásnější horou na světě, hned po Fuji. Na východě jsem zase viděl
jezerní krajinu, nic než desítky menších a větších a malých jezer a mezi nimi
rovina rozeklaná potoky a říčkami a porostlá nedotčenými lesy. Nikde nic než
stromy a voda a stromy a voda; v létě zřejmě ještě komáři. Tak nějak lépe
jsem u toho pochopil, proč je Kanada druhou nejrozlehlejší zemí na světě a žije
tu jen třicet pět milionů obyvatel, z čehož skoro polovina soustředěná ve
velkoměstských aglomeracích větších než Praha. Já bych v takové krajině
taky nechtěl žít J
Zkrátka pěkný let s výhledem, letadlo mělo tak 10 % sedaček
neobsazených a systém mě posadil až do poslední řady k okýnku, ani jsem to
nemusel měnit. K absolutnímu pohodlí navíc přispělo, že vedle mne bylo
volno (uspořádání letadla 3-3) a v uličce seděla obtloustlá Kanaďanka
středního věku, příjemných mravů a ruksaku nabitého jídlem a pitím. Měla
dokonce vlastní hamburger J Vyměnili
jsme si pár zdvořilostí a pak se přestali vnímat, ona měla jakýsi film, já výhled
a nejnovější román ze světa Dragon Age, koupený už na Havaji, když bylo pod námi
zataženo. Jediné, co na mě zanechalo z letu ještě dojem, byla – jak jsem
seděl v poslední řadě – neutuchající fronta lidí, čekajících, až se uvolní
jediný záchod J
Montrealské letiště J.P.Trudeau-a ocenilo náš přílet půl hodiny před
stanoveným termínem tím, že nás nechalo čtvrt hodiny zbytečně kroužit nad
provincií Quebec, a dalších deset minut stát na pojížděcí ranveji, neboť jak
nás informoval kapitán rozhlasem suše: „došlo zde k zácpě letadel“. Bráno
podle počtu pasažérů jsem ze dvaceti největších letišť na světě pyšně viděl
půlku a nikde jinde jsem zácpu letadel po přistání neviděl (nemluvím o tom, že
na Suvarnabhumi klidně čekáte při odletu půl hodiny, než se uvolní ranvej, to
je něco jiného), tak jsem to přičetl francouzskému smyslu pro organizaci J
Doposud průběh cesty:
Uraženo po zeměkouli: 75 %
Spotřebováno
letenek: 81,25 %
Žádné komentáře:
Okomentovat