Na skok v Šenčenu

Kromě válečné lodi, skrz kterou jsem tam jel já, mají v Šenčenu i moc hezký mrakodrap, dodnes asi třináctý nejvyšší na světě. Jmenuje se (momentálně, pořád to mění J) KK100, projektovali ho Britové a dole, kde je hlavní vchod, má jakoby nadzvednutou sukýnku, je to moc hezky vymyšlené. Krom toho by měl mít i nějakou tu vyhlídkovou plošinu, ale šipky k ní nevedou, cedulky nejsou, personál informačních stánků mluví jen čínskými dialekty a jediné relevantní srozumitelné sdělení, jehož se mi dostalo, byla vývěska snobského hotelu St. Regis s falešnou lítostí oznamující, že od 95. patra včetně je KK100 uzavřen pro všechny kromě jejich hotelových hostů. Tak jsem tam nebyl J

 

No a tohle už je letadlový křižník Minsk. Většinu z těch, co si to po mně čtete, válečná technika nezajímá, takže se omezím na klasickou potvrzovací fotku…

 

…fotku vstupu, kde vám personál dává jasně najevo, že park je zábavní, leč s vojenskou tématikou (většinu obsluhy ovšem tvoří hezké hostesky v kvazinámořnických oblečcích J )…

 

… pro nadšence fotku výběžku první paluby ostrova, kde opravdu stával při inspekcích admirál SSSR Sergej G. Gorškov…

 

…a pro ostatní záběr na krajinu delty Perlové řeky přes žbrdlení.

 

Minsk nekotví přímo v Šenčenu, ale v podřízeném městě Jantian východně od něj; tohle je prosím budova jantianského magistrátu.



Při hledání Minsku – jel jsem tam po vlastní ose – se mi postavilo do cesty jakési obří staveniště, ale letadlovku prostě neschováte J

 

A zpátky do města Šenčenu. Výhled, jeden mrakodrap z autobusu – ani přesně nevím, co je to zač, druhý je první mrakodrap, který tu vůbec postavili.

 

 

 

Vnitřní hraniční přechod s Hongkongem, tohle je budova pohraniční kontroly v Luohu, tedy v původní ČLR. Hranici tvoří řeka, na každé straně stojí barák a spojují je kryté mosty. Fascinující – podobně jako v Koreji – je, že na hongkongské straně v Lo Wu stojí nevzhledná bílá kostka, kterou je dosud zakázáno fotit J

Mimochodem, pokud byste chtěli jako tak polovina tranzitujících v Šenčenu jen lacino nakupovat, tak hned vedle těchhle pohraničníků je obrovský „Shenzhen Commercial Store“ v čínském stylu, tj. nasvícená cingrlátka zvenku a spousta mrňavých soukromých obchůdků uvnitř v asi pěti patrech galerií s jezdícími schody ve volném prostoru uprostřed. Ženských hadříků na tuny, doplněno botami (převážně ženskými), kabelkami, taškami, kufry a falešnými hodinkami, až oči přecházejí.

 A tohle už je Dongmen, o kterém místní tak hezky mluví. V raném odpoledni a osm večer  pracovního dne.